Ahoj Pepo! Nemáš zač :-) To jsem ráda, že ses k tomu taky dostal :-) Co se pokračování týče, neslibuju žádný pevný termín, mám toho teď moc, ale pořád se mi to honí hlavou ( když jsem tu vyřizovala poštu, tak mě přitom napadlo, jaký bych asi mohla ukončit to pokračování a uculovala se tady jak idiot, jak je mým zvykem :-) Ale je to opravdu dost kýčovité, tak se potom nelekněte :-) S tím zevšedněním s Tebou souhlasím, nevěřím tomu, že by jim něco takového kdy hrozilo.Já a SV jsme taky jako oheň a voda a funguje to, proč by to nemohlo vyjít jim? Před pár týdny jsem se parádně dožrala, když jsem hledala něco na seminárku o partnerských problémech a narazila na článek, kde autor psal něco v tom smyslu, že největší naději na přetrvání a nezevšednění mají vztahy na dálku, kdy se partneři nevídají až tak často.Podle toho dotyčného na tom zřejmě Ennis a Jack byli naprosto perfektně.A většina vztahů by pak byla předem odsouzena k zániku, protože bývá takovým uznávaným zvykem, že partneři žijí spolu.
Violko, díky, ještě že se Ti to nakonec podařilo, příště snad bude líp :-)
Rigi, jsem ráda, žes to přečkala ve zdraví, chápu, že jsi na Ennise naštvaná, ačkoli já jsem se do něj v posledních dnech vyloženě zabouchla :-) A v té mé další verzi na tom jednu chvíli nebude zrovna nejlíp, tak Tě to třeba přiměje zase ho litovat :-) SV se netvářil moc nadšeně, když jsem mu to ráno oznamovala ( "Co mu chceš provést?!" ), ale slavnostně jsem mu slíbila, že se Ennisovi nic nestane a všechno dopadne, jak má :-)
Děkuju za blahopřání, snad ten víkend nějak přežiju ( dnes s přáteli, zítra s rodinou, a to oslavy zrovna moc nemusím ).Začínám být naměkko už teď - jednak z Vašich pochval a přání, jednak mi kolegové o pauze popřáli a dali mi obrovského bílého plyšového tygra ( "Když máš tak ráda zvířata" - já spíš myslím, že proto, že se domnívají, že spíš než na 25 se chovám na 5, ale co na tom :-)) Tak zatím, jde se zase do pracovního procesu, ale už naštěstí ne dlouho :-